Program studia

Navazující magisterský obor Politologie - latinskoamerická studia, kombinovaná forma

Platí pro posluchače se začátkem studia v akademickém roce 2009/2010 a později.
Program studia pro posluchače se začátkem studia v dřívějších ak. letech naleznete zde.


Povinné předměty
Nutno získat 102 kreditů

S.KódPředmětDotaceUkončeníKr.Vyučující

1KANTPolitická antropologie6ZK6Skalník
1KGVRGeopolitika vybraných regionů6Zk6Špičanová
Novinka1METESRP9Metody a teorie srovnávací politologie6ZK6Kouba
1KPDLPolitické dějiny Latinské Ameriky 16z7Klíma
2KDISSeminář k diplomové práciz6
2KNRTNedemokratické režimy a teorie tranzice6ZK6Fiala
2KPSLPolitické systémy zemí Latinské Ameriky12ZK7Springerová
Novinka2PODEJLA9Politické dějiny Latinské Ameriky 26ZK8Klíma
Novinka2SRPOLAM9Srovnávací politologie Latinské Ameriky6Zk7Kouba
Novinka3LAMEMEZ9Latinská Amerika v mezinárodních vztazích6Zk7Springerová & Kouba
3KREKŘešení konfliktů6Zk6Špičanová
3KSDPSeminář k diplomové práci6z6
3KVSLVol. a stran. systémy latinskoamer. zemí6Zk7Kouba
4ZAROSTU9Základy rozvojových studií6ZK6Nováček
4DIPDiplomová prácez11



Povinně volitelné předměty
Nutno získat minimálně 18 kreditů

S.KódPředmětDotaceUkončeníKr.Vyučující

1KFJA1Francouzský jazyk 112z6Šubrtová
1KSJA1Španělský jazyk 112z6Karaba
2KFJA2Francouzský jazyk 212z6Šubrtová
2KSJA2Španělský jazyk 212z6Karaba
3KFJA3Francouzský jazyk 312z+Zk6Šubrtová
3KSJA3Španělský jazyk 312z+Zk6Karaba



Volitelné předměty
Není nutno volit, jde o nabídku pro posluchače, kteří nestudovali v bakalářském stupni politologii

KódPředmětDotaceUkončeníKreditVyučující

KPOLTEPolitologické teorie12Zk7Špičanová
KPSSSPolitické strany a stranické systémy6z+Zk6Outlý
KUPOLÚvod do politologie12Zk7Švec
KVVSVolby a volební systémy6Zk6Outlý



Novinky



Metody a teorie srovnávací politologie

Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními metodologickým a teoretickými východisky ve srovnávací politologii. Předmět je nasazen v prvním semestru navazujícího magisterského studia, aby poskytl orientaci v oboru a východisko pro navazující předměty v obou magisterských oborech. Hlavní osou předmětu je důraz na samostatné zvládnutí četby, následnou diskusi o ní a její kritickou reflexi. Studenti tímto způsobem budou seznámeni jak s „klasiky“ politologie, politické sociologie a příbuzných oborů, tak s navazující kritickou i empirickou odbornou literaturou. Mezi těmito klasickými texty budou zahrnuty vybrané práce R. Michelse, M. Duvergera, A. Lijpharta, R. Putnama, T. Skocpolové, Ch. Tillyho nebo S. Rokkana. Tematicky bude kurz strukturován do pěti celků. První se bude zabývat metodologickým zázemím srovnávací politologie a bude se soustředit na dichotomii mezi kvalitativními a kvantitativními přístupy a možnostem empirického ověřování politologických teorií. Další čtyři celky odpovídají struktuře převládajících teoretických přístupů v politologii – institucionálnímu, strukturálnímu, kulturalistickému a teorii racionální volby.

Latinská Amerika v mezinárodních vztazích

Cílem předmětu je aplikovat teoretické poznatky z obecných kurzů s tematikou mezinárodních vztahů na prostředí Latinské Ameriky a rozšířit dosavadní znalosti studentů z historických předmětů zaměřených na tento region. Jeho struktura je členěna do tří tematických celků. V prvním celku budou představeny hlavní teoretické směry výzkumu mezinárodních vztahů a vymezeny historické souvislosti mezinárodního rozměru politiky latinskoamerických zemí. Druhý celek je věnován bilaterálním vztahům jak mezi jednotlivými zeměmi regionu, tak se třetími zeměmi. Velká pozornost zde bude věnována problematice latinskoamerických vztahů se Spojenými státy americkými. Třetí celek se zabývá otázkou multilaterálních vazeb v Latinské Americe. Zde jsou zkoumána hlavní regionální integrační uskupení ve Střední a Jižní Americe.

Srovnávací politologie Latinské Ameriky

Cílem předmětu je aplikovat teoretické poznatky z vybraných výzkumných programů srovnávací politologie na oblast Latinské Ameriky. Předmět bude vycházet ze struktury a navazovat na znalosti získané v kurzu Metody a teorie srovnávací politologie. Tematicky bude členěn do věcných celků odpovídajícím převládajícím teoriím srovnávací politologie. Přednášky a semináře budou vždy odpovídat jednomu z témat v rámci čtyř teoretických přístupů: strukturalismu (podmínky vzniku a udržení demokracie, teorie závislosti, politická ekonomie Latinské Ameriky, teorie revolučních a guerillových hnutí), institucionalismu (problematika prezidencialismu, role vojenských složek v politických systémech Latinské Ameriky, fungování a kapacita států), teorii racionální volby (přechody k demokracii) a kulturním teoriím (občanská společnost, nacionalismus, indigenismus). Vynechána jsou důležitá témata z oblasti výzkumu politických stran a voleb, kterým je věnován samostatný předmět Volební a stranické systémy Latinské Ameriky. Kurz směřuje k tomu, aby studenti prokázali schopnost spojovat jak teoretické, tak empirické poznatky z prostředí Latinské Ameriky.

Politické dějiny Latinské Ameriky 1

1. Úvod. Přírodní determinanty latinskoamerického vývoje. Specifické ekosystémy a regionální přírodní útvary. Terminologie. Základní literatura a její povaha.
2. Etnické poměry. Rasové dělení. Jazyky evropské, nativní a smíšené. Čtyři hlavní regiony a jejich charakteristika. Iberoamerikanistika jako vědecká disciplina, hlavní pracoviště.
3. Předkolumbovské kultury Mezoameriky pevninské (Olmékové, Mayové, Zapotékové, Teotihuacán, Toltékové, Aztékové) a ostrovní. Duchovní představy, kultura, organizace.
4. Předkolumbovské jihoamerické civilizace: Caral, Chavín, Paracas, Nazca, San Agustín, Tiahuanaco, Huari, Čimú, Muiskové, Tairona, Inkové atd. Duchovní představy, kultura, organizace.
5. Španělská conquista 1492-16.století. Kolumbus, španělská okupace ostrovní Mezoameriky, pevninské Mezoameriky a části Jižní Ameriky.
6. Španělská koloniální společnost, její instituce a organizace. Evangelizace a kulturní střety. Konkurence jiných evropských mocností. Pojmosloví.
7. Portugalská Brazílie 1500-1654. Obsazování, francouzská konkurence (Antarktická a Rovníková Francie), nizozemská konkurence (Nové Holandsko). Cukrovarnictví jako základ brazilské koloniální společnosti.
8. Portugalská Brazílie 1654-1789. Územní expanze. Otroctví a likvidace „Palmares“. Nálezy zlata. Přesun těžiště do Minas Gerais až do prvního povstání 1720. Hlavní směry vývoje v 18.století. Konkurence jiných evropských mocností.
9. Španělská Amerika v 17. století – konsolidace, kultura, systém flotil. Hlavní směry vývoje v 18.století a limity rozvoje. Vytváření systému místokrálovství.
10. Španělská Amerika od 18.století do 1808: revolty s indiánskou a kreolskou motivací. Vliv Francouzské revoluce a napoleonských válek.
11. Antily v 18.století, vývoj na Haiti, nezávislost a její problémy.
12. Brazílie od Inconfidencie 1789 do vyhlášení nezávislosti 1822. Portugalizace, dvůr v Brazílii, vytvoření Spojeného království, republika v Pernambuku, okolnosti a povaha nezávislosti.
13. Příčiny osvobozeneckých válek. Precursores. Britský tlak na La Platu. Revoluce v Mexiku a na La Platě (vč. Chile). Libertadores.
14. Osvobozenecké války v Nové Granadě a Peru. Libertadores. Výsledky osvobozeneckých válek.

Politické dějiny Latinské Ameriky 2

1. Hispanofonní Latinská Amerika v první polovině 19.století. Příčiny caudillismu, občanských válek, závislosti na Velké Británii. Vývoj v Mexiku, Střední Americe a na Antilách. Konflikty.
2. Hispanofonní Latinská Amerika v první polovině 19.století. Vývoj v jednotlivých oblastech Jižní Ameriky. Konflikty.
3. Brazílie v období prvního i druhého císařství (1822-1889). Hlavní směry vývoje, vnitřní i vnější konflikty, cyklus kávy, otázka otroctví, příčiny pádu monarchie.
4. Hispanofonní Amerika v letech cca 1850-1914. Vývoj v Mexiku, Střední Americe a na Antilách. Konflikty a intervence.
5. Hispanofonní Latinská Amerika v letech cca 1850-1914. Vývoj v Jižní Americe. Konflikty a intervence.
6. Latinská Amerika za 1.světové války. Mexická revoluce 1910-1917. Vývoj v Mexiku, ve Střední Americe (Sandino) a na Antilách v meziválečné době.
7. Jižní Amerika mezi dvěma válkami. Vývoj v jednotlivých oblastech.
8. Brazílie mezi dvěma válkami. Tenentisté, Vargas a jeho „Nový stát“.
9. Vliv druhé světové války na Latinskou Ameriku, důsledky nového uspořádání světa, vznik OAS.
10. Hispanofonní Latinská Amerika po 2.světové válce. Peronismus. Guatemala. Kubánská revoluce a její důsledky.
11. Hispanofonní Latinská Amerika v 60. a 70.letech. Chile, pinochetazo, nástup vojenských režimů.
12. Brazílie 1945-1985. Hlavní procesy, J. Kubitschek a Brasilia, nástup vojenských vlád a jejich politika.
13. Od latinskoamerických krizí (sandonovci, zapatisté) k demokratickému trendu po roce 1989. Příklady, události, řešení, osobnosti.
14. Česko-latinskoamerické styky.




© Copyright: Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové