Studijní obor "Filosofie a společenské vědy"

Současná image filosofie je přinejmenším dvojznačná. Lze stěží pochybovat o tom, že filosofie sehrála v dějinách naší civilizace (ne-li celého lidstva) nikoli nepodstatnou roli; a v očích některých lidí je s ní ní díky tomu stále spojen nejasný příslib pozoruhodných cest vedoucích k hlubšímu poznání, než je to běžné (což však v dnešní době snadno vede ke spojování filosofie s okultismem či mystikou). Většina lidí však vidí filosofii spíše jako prázdné a dávno překonané mudrování, které už patří na smetiště intelektuálních dějin. Jedním z důsledků tohoto stavu je také to, že učí-li se filosofie na vysoké škole, pak to obvykle znamená výuku dějin filosofie.

Náš studijní obor Filosofie a společenské vědy se pokouší vydat jinou cestou. Jeho cílem je hledat a zkoumat ty z metod, které filosofie v rámci svého vývoje uplatňovala a které by nám i dnes mohly být užitečné, a ukázat a obhájit, v čem a jak nám na počátku 21. století mohou poslouřžit. Tento cíl vychází z přesvědčení, že ač mnohé otázky, kterými se filosofie dříve zabývala, před ni nemá nadále cenu stavět (ať už proto, že přešly do kompetence speciálních věd, nebo proto, že přestaly být považovány za rozumné, či alespoň pociťovány jako naléhavé), zajímavé a důležité otázky, kterými je možné nebo nutné se v rámci filosofie zabývat, stále existují.

K naplnění tohoto cíle je ovšem třeba se podrobně zabývat metodologií filosofie, to jest rozebrat otázku, jakými metodami můžeme spět k něčemu takovému, jako je filosofické poznání, a co takové poznání v naší situaci představuje. (Je docela zvláštní, že ač filosofové se velice intenzivně zabývají metodologií vědy, metodologii své vlastní disciplíny obvykle věnují mnohem menší pozornost.) Je metodou filosofie prostě jenom nějaký druh přemýšlení, a patří tedy filosof skutečně do oné legendární 'slonovinové věže'? Nebo má, tak jako Sókrates, vést nekonečné dialogy se svými spoluobčany? Nebo má aspirovat, jak navrhoval Wittgenstein, na funkci jakéhosi 'lékaře lidského rozumu'? Anebo snad filosof může podobně jako přírodovědec vycházet z nějakých pozorování či snad dokonce experimentů?

Důraz kladený na to, že nechceme výuku filosofie redukovat na výuku dějin filosofie, ovšem v žádném případě neznamená, že bychom tyto dějiny považovali za nedůležité. Výuka podstatných aspektů dějin filosofie tvoří, vedle zkoumání metod filosofie, druhý pilíř našeho programu. Studium dějin filosofie pomáhá porozumět povaze filosofie v jejích proměnách, zvratech i sporech (a je ostatně potřebné už i k tomu, abychom si dokázali ujasnit, o jakých metodách lze vůbec ve filosofii uvažovat).

Třetím pilířem studijního oboru jsou pak aplikace filosofie. Může vést filosofie k odpovědím na otázky typu, zda je rozumné povolit euthanasii, či zda by se mohlo dát cestovat v čase? Sama filosofie může takové otázky těžko skutečně zodpovědět; může však zásadně napomoci tomu, abychom odpovědi na ně dokázali hledat: může nám například pomoci nahlédnout, že ta první otázka je otázkou jenom částečně (zatímco částečně je spíše výzvou k zodpovědnému rozhodnutí), a že ke zodpovídání té druhé otázky sice nepochybně potřebujeme vědět to, k čemu v tomto ohledu dospěla fyzika, současně však potřebujeme i hlubší než běžné porozumění tomu, co to je čas. V rámci našeho studijního oboru se přitom soustředíme zejména na interakci mezi filosofií a společenskými vědami.

Absolvent filosofie samozřejmě nemůže nikdy disponovat znalostmi a dovednostmi tak bezprostředně prakticky uplatnitelnými, jako třeba absolvent medicíny nebo práva. Naším cílem však je, aby studium u nás neznamenalo pouhé rozšíření soukromých intelektuálních obzorů, ale aby s sebou neslo i podstatné zlepšení schopnosti praktické orientace v současné komplikované lidské společnosti a ke schopnosti nalézat rozumná řešení problémů, před které nás vývoj této společnosti neustále staví.

Studijní plán oboru

Název studijního programu	Filozofie
Název studijního oboru	Filozofie a společenské vědy
Název předmětu	rozsah	způsob zak.	druh před.	dop. roč.
Povinné předměty (celkem 144 kreditů)
Úvod do odborného stylu	0p+2s	zápočet	P	1
Základy informatiky	0p+2s	zápočet	P	1
Kritické myšlení a argumentace	0p+2s	zápočet	P	1
Antické a středověké pojetí filozofie	2p+1s	zápočet, zkouška	P	1
Dějiny evropské kultury 1	2p+0s	zápočet	P	1
Dějiny evropské kultury 2	2p+0s	zápočet	P	1
Logika	2p+1s	zápočet, zkouška	P	1
Novověké pojetí filozofie	2p+1s	zápočet, zkouška	P	1
Soudobá analytická filozofie	2p+1s	zápočet, zkouška	P	2
Soudobá kontinentální filozofie	2p+1s	zápočet, zkouška	P	2
Filozofická antropologie	0p+2s	zápočet	P	2
Kulturní a sociální antropologie	0p+2s	zápočet	P	2
Sociologie	2p+0s	zkouška	P	2
Média a komunikace 1	1p+1s	zápočet	P	2
Filozofie a otázky bytí	1p+2s	zápočet, zkouška	P	2
Filozofie a otázky poznání	1p+2s	zápočet, zkouška	P	2
Filozofie a etika	1p+1s	zápočet, zkouška	P	2
Estetika	1p+0s	zápočet	P	2
Metody sociologického výzkumu 1	1p+1s	zápočet	P	2
Bakalářská práce 1	0p+0s	zápočet	P	2
Bakalářská práce 2	0p+0s	zápočet	P	3
Sociální a politicka filozofie	1p+1s	zápočet, zkouška	P	3
Sociální psychologie	1p+2s	zápočet	P	3
Ekonomické teorie	2p+0s	zkouška	P	3
Tvůrčí psaní	0p+2s	zápočet	P	3
Metody práce společenských věd	2p+0s	zkouška	P	3
Metody práce filozofie	2p+0s	zkouška	P	3
Religionistika	1p+1s	zápočet	P	3
Povinně volitelné předměty (bez předmětů nabízenými jinými pracovišti UHK, celkem 73 kreditů)
Jazykový blok (celkem 40 kreditů) V rámci jazykového bloku je student povinen absolvovat 1) Anglický jazyk pro filozofy, anebo Odborný německý jazyk; 2) dle uvedené nabídky cizích jazyků alespoň jeden jazyk z jiného než tohoto jednoho absolvovaného cizího jazyka, byť jako jazyk všeobecný; 3) dále latinský nebo starořecký jazyk alespoň na úrovni 1.
Latina 1	0p+2s	zápočet	PV	1
Latina 2	0p+2s	zápočet	PV	1
Starořečtina 1	0p+2s	zápočet	PV	1
Starořečtina 2	0p+2s	zápočet	PV	1
Anglický jazyk všeobecně odborný	0p+0s	zápočet	PV	1
Anglický jazyk pro filozofy	0p+2s	zápočet	PV	1
Všeobecný německý jazyk	0p+2s	zápočet	PV	1
Odborný německý jazyk	0p+2s	zápočet	PV	1
Ruský jazyk všeobecný	0p+2s	zápočet	PV	1
Ruský jazyk odborný	0p+2s	zápočet	PV	1
Odborný blok (celkem 34 kreditů) V rámci odborného bloku povinně volitelných předmětů je student povinen získat alespoň 9 kreditů a přitom získané kredity za tento blok musí činit alespoň rozdíl mezi minimálním počtem požadovaných kreditů za studium (180 kreditů)  a součtem získaných kreditů za povinné předměty a za předměty z jazykového bloku povinně volitelných předmětů.
Filozofie dějin	0p+1s	zápočet	PV	2
Filozofie mysli	0p+1s	zápočet	PV	2
Profesní etiky	0p+1s	zápočet	PV	2
Média a komunikace 2	0p+1s	zápočet	PV	2
Samostatná bádání	6 hod. říz. konzultací	zápočet	PV	2
Filozofie živé přírody	1p+0s	zápočet	PV	2
Metody sociologického výzkumu 2	0p+1s	zápočet	PV	3
Soudobé diskutované etické problémy	0p+1s	zápočet	PV	3
Kapitoly z dějin politického myšlení	0p+1s	zápočet	PV	3
Systémové myšlení	0p+1s	zápočet	PV	3
Teorie genderu	0p+1s	zápočet	PV	3