Jezuitská kolej
Jezuitská kolej je barokní budova, která se nachází v jižní frontě domů na Velkém náměstí v Hradci Králové. Myšlenka založení koleje Tovaryšstva Ježíšova v Hradci Králové se zrodila ve 20. letech 17. století, kdy jezuité podnikali misijní cesty do východních Čech.
Založení koleje bylo podmíněno souhlasem císaře. Ten byl udělen v roce 1636, kdy město obdrželo podporu od Ferdinanda III. a pražského arcibiskupa. Jezuité koupili devět domů na hlavním náměstí, které byly tehdy ve špatném stavu. Ve stejném roce byla rezidence nejprve zřízena, o rok později zde pak vznikla kaple sv. Ignáce a gymnázium.
V roce 1644 byl položen základní kámen stavby, ale výstavba se kvůli nedostatku financí a vysokým daním z válek zpozdila. Samotná realizace stavby koleje Nanebevzetí Panny Marie však začala až v roce 1671 a byla dokončena v roce 1710.
V průběhu výstavby koleje jezuité učili a bydleli v pronajatých domech. Komplex zůstal v držení jezuitů do roku 1773, kdy byl jejich řád zrušen papežem Klimentem XIV.
Poté byl objekt zestátněn. Veškeré vybavení bylo rozprodáno za symbolické ceny a část inventáře byla rozkradena. Jezuité v budově setrvali do roku 1775, kdy se přestěhovali do měšťanských domů. Budova se dostala do správy armády a byla přebudována na kasárna. V 19. století zde působilo gymnázium, kde vyučoval Václav Kliment Klicpera a mezi studenty patřili např. Josef Kajetán Tyl, Alois Jirásek či Karel Čapek. Roku 1914 se však přemístilo a následně objekt opět využívala armáda.
V roce 1993 převzala církev budovu koleje zpět. Po rozsáhlé a finančně náročné rekonstrukci zde vzniklo diecézní pastorační centrum, které dnes nese název „Nové Adalbertinum“. Interiér slouží převážně církevním účelům, zároveň se zde konají kulturní akce a část prostor využívá Univerzita Hradec Králové. V areálu se nachází také hotel a restaurace.
