Sbor kněze Ambrože
Ve vznikajícím československém státu se vedle politické a hospodářské oblasti naplno řešily i otázky přímo spojené s běžným životem lidí. Jako velmi aktuální byla i otázka duchovní. Během dob monarchie byla římskokatolická církev jedinou státní duchovní silou na českém území. Na přelomu let 1919–1920 se od římskokatolické církve pod vedením Karla Farského odštěpila Církev československá (dnes Církev československá husitská), která navazovala na učení mistra Jana Husa a husitského hnutí, které propojila s podporou národní a čecho-slovakistické myšlenky. Nově vzniklá církev se těšila mj. i podpoře ze strany státních institucí.
V Hradci Králové byla Církev československá založena v roce 1921 a v prvních letech se věřící scházeli v evangelickém kostele v Nezvalově ulici. S nárůstem věřících ovšem přestaly prostory brzy vyhovovat, proto začali duchovní představitelé plánovat výstavbu vlastního kostela. Ve spolupráci s městem byla vybrána lokalita Labské kotliny a zároveň vypsána architektonická soutěž, v níž uspěl Josef Gočár. Gočár, jakožto člen Církve československé, nejlépe pochopil požadavek na moderní pojetí víry a propojil avantgardní architektonické formy s progresivními snahami o moderní podobu kostela, v níž je akcentován způsob pohřbívání do kolumbárií (kremace).
Josef Gočár pro kostel zvolil netradiční parcelu ostrého rovnoramenného trojúhelníku. Do ostrého úhlu parcely umístil objekt samotného kostela se zvonicí, do základny dvě kubické budovy – vedení diecéze a fary. Doprostřed trojúhelníku situoval obdobu zahloubeného rajského dvora s parkovou úpravou, kolem něhož rozprostřel krytý ochoz s kolumbáriem pro ukládání uren s popelem zemřelých. Chrámová část je zhotovena v bílém funkcionalismu s nautickými prvky, zbylé části jsou v režném zdivu. Ve vnitřních prostorách kostela je dbán důraz na jednoduchý a málo zdobený styl. Pozornost věřících se má upínat k velkému žulovému stolu Páně ve tvaru rozlomené hostie, jenž má současně symbolizovat otevřenou náruč. Nad stolem je připevněn velký bílý kříž ze sklolaminátu od výtvarníka Maxima Velčovského. Chrámová část je podložena železobetonovou konstrukcí. Železobeton byl využit i v rámu věže, která měří 28 metrů a je v ní umístěna zvonkohra. Celá stavba má podobu lodi.
Základní kámen kostela byl položen 8. srpna 1926 a 22. září 1929 byly prostory slavnostně otevřeny. V kolumbáriu jsou například pohřbeni starostové František Ulrich a Josef Pilnáček. Za projekt sklidil Gočár uznání a pochvaly doma i v zahraničí. Sbor kněze Ambrože se měl stát ukázkovým prototypem moderního kostela Církve československé. Sbor kněze Ambrože není pouze duchovní prostor, neboť je využíván například k výstavám, koncertům nebo přednáškám.