Letiště Hradec Králové
V první světové válce došlo k bojovému nasazení nejrůznějších technologií a techniky, které byly objeveny, vynalezeny či zkonstruovány na konci 19. či na začátku 20. století. Jedním z nově nasazených dopravních prostředků byla letadla, která se v prvních měsících bojů využívala primárně k průzkumným a výzvědným účelům. V návaznosti na vývoj válečného úsilí se za krátkou dobu obě válčící strany rozhodly používat letouny i k přímým bojovým střetům. Potenciál a budoucnost v letectví nespatřovala pouze armáda, ale také podnikatelé, veřejní činitelé i většinová společnost. I proto po válce vývoj letadel pokračoval a to nejenom těch vojenských, ale také civilních a dopravních. Po celé meziválečné období aviatika zosobňovala pokrok a modernizační proces té doby.
Velký zájem Hradečanů o letectví dokazovala místní skupina Masarykovy letecké ligy, kterou pomáhal v březnu 1926 založit hradecký starosta František Ulrich nebo továrník a pozdější starosta Josef Pilnáček. Úlohou ligy byla všestranná propagace a podpora činnosti československého letectví. Již v prvních měsících uspořádala hradecká skupina ve spolupráci s místní vojenskou posádkou výstavu a velký letecký den, během něhož mohli návštěvníci spatřit ukázky různých druhů letů, leteckou akrobacii či imitaci vzdušného souboje. Ruku v ruce s rozmachem a zájmem o aviatiku bylo nutné vybudovat i odpovídající infrastrukturu. V polovině 20. let proto začali hradečtí radní jednat s československou armádou o výstavbě letiště. V roce 1927 byl projekt hradeckého letiště schválen, díky čemuž mohly započít stavitelské práce v městské části Věkoše. V rámci stavitelských prací byly vystavěny administrativní budovy, podzemní cisterny, radiostanice, letištní nádraží, železobetonové hangáry a kasárenské a další armádní budovy. Přistávací dráha měla rozměry 800 x 750 metrů a byla travnatá. První etapa výstavby byla dokončena v červenci 1930, čímž byl oficiálně zahájen provoz vojenského letiště. V době otevření šlo o jedno z prvních postavených letišť v Československu. V roce 1935 byla dostavěna menší letištní budova pro civilní lety. S novou letištní budovou se otevřela i civilní letecká linka Praha – Hradec Králové. Později se přidaly i linky do Liberce a Moravské Ostravy.
Dne 15. března 1939 bylo hradecké letiště obsazeno německou armádou. Luftwaffe zde založilo leteckou školu, v níž se němečtí letci školili na další německé výboje. Pro potřeby německého letectva byla přistávací a vzletová dráha zpevněna a vybetonována. Letiště sloužilo nacistickým účelům až do konce války. Po konci války započala svou činnost Letecká vojenská akademie a poté škola pro letecké důstojníky, což předznamenávalo konec využívání letiště pro civilní dopravu. V druhé polovině 40. let se na hradeckém letišti cvičili i izraelští piloti, kteří následně zasáhli do bojů při obraně státu Izrael. Padesátá léta se nesla ve znamení modernizace a přizpůsobování letištních prostor tehdejší koncepci armády, která byla součástí Varšavské smlouvy. Pro potřeby stíhacích a bombardovacích letounů byla vybudována 2000 metrů dlouhá a 50 metrů široká vzletová dráha. Areál se navíc rozšířil o další vojenské budovy. V 60.–80. letech bylo hradecké letiště dále několikrát modernizováno a upravováno dle požadavků vyvíjející se vojenské techniky. Po celou dobu vlády KSČ sloužilo letiště výhradně armádním a sportovním účelům. Armáda hradecké letiště opustila v roce 2003, kdy ho převedla na město. V současné době je využíváno k podnikatelským a kulturním účelům.
