Mariánský sloup
Mariánský sloup v Hradci Králové vznikl jako výraz díkůvzdání za zázračné uchránění města před morovou epidemií v roce 1713. Ačkoli tehdy epidemie zasáhla většinu českých zemí, Hradec Králové zůstal prakticky nedotčen. Na základě této události rozhodlo vedení města o výstavbě památníku, kterým chtělo vzdát hold Panně Marii a několika dalším světcům. Stavba sloupu započala roku 1714 a probíhala až do roku 1717. Finančně se na ní podílelo jak město, tak i císařovna Eleonora, matka císaře Karla VI.
Z hlediska širších souvislostí byl tento typ památek běžným projevem barokní zbožnosti. Podle diplomové práce Alberta Komárka se mariánské a morové sloupy stavěly nejen jako prosba během epidemie, ale také jako projev vděčnosti po jejím odeznění.
Mor, který zasáhl české země v roce 1713, patřil mezi nejničivější v dějinách. Mnoho měst v Čechách jim bylo tvrdě zasaženo a přišlo o stovky až tisíce obyvatel. Například ve vzdálené Vídni tehdy zemřelo na následky moru téměř 20 000 lidí. Hradec Králové byl však díky přísným opatřením od této pohromy ušetřen. To se odrazilo nejen v duchovním životě obyvatel, ale i v jejich ochotě investovat do výstavby památníku.
Samotná výstavba sloupu trvala tři roky. Jeho svěcení se konalo až 24. srpna 1718 za přítomnosti biskupa Jana Adama Vratislava z Mitrovic. Otázka autorství sloupu není jednoznačně vyřešena. Podle historika Ludvíka Domečky je autorem sochař Giovanni Battista Bulla, zatímco historik umění Ivo Kořán se přiklání k Janu Pavlu Cechpauerovi. Sloup obklopuje kamenná balustráda s ozdobnými koulemi. Okolo sloupu se nacházejí sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Karla Boromejského, sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Václava, sv. Vavřince a sv. Šebestiána. Na samotném vrcholu stojí sv. Panna Marie.
Sloup je příkladem vrcholného barokního sochařství a architektury. Je zhotoven převážně ze světlešedého pískovce. Sochy a architektonické detaily jsou místy doplněny zlacením, zejména v oblasti atributů světců a lemu roucha Panny Marie.
Objekt byl v průběhu své existence několikrát opraven. První dokumentovaná oprava proběhla v roce 1812, další v roce 1877. Moderní restaurování probíhalo mezi lety 2002–2004 pod vedením akademického sochaře Jana Vícha.
Mariánský sloup a morový sloup jsou si velmi podobné, ale mají mírně odlišné zaměření. Oba jsou obvykle barokní s náboženskou tématikou, Mariánský sloup je zasvěcen Panně Marii, zatímco morový sloup je postaven jako poděkování za odvrácení morové epidemie nebo jako připomínka této události. Často se stává, že morový sloup je zároveň zasvěcen Panně Marii, protože ta byla vnímána jako ochránkyně před morem.