Sokolovna

Významnou roli v sokolském hnutí na našem území sehráli Miroslav Tyrš (1832–1884) a Jindřich Fügner (1822–1865), kteří prosazovali harmonický rozvoj těla a ducha, inspirovaný antickým požadavkem na dokonalost těla i ducha a morální vyspělost (kalokaghatia). Společně položili základy českého sokolského hnutí. M. Tyrš definoval sokolské ideály následovně: spočívají v harmonickém rozvoji osobnosti, tedy v tělesné zdatnosti, duševní vyspělosti a sociální uvědomělosti. Sokolství zdůrazňuje všestrannost, národní uvědomění, občanskou angažovanost a morální hodnoty, jako je obětavost a čestné jednání.


Sokolovna v Hradci Králové je významnou hradeckou stavbou spojenou se sokolským hnutím. Sloužila nejen sportovním aktivitám, ale i společenskému životu. První sokolská budova vznikla roku 1883 na Kavčím plácku, avšak s rostoucími potřebami byla v roce 1930 postavena nová sokolovna podle návrhu architekta Milana Babušky (1894–1953), který navrhl budovu v duchu funkcionalismu s důrazem na účelnost a jednoduchost.

Sokolovna stojí na Eliščině nábřeží na pravém břehu Labe. Je situována mezi Městskými lázněmi a Muzeem východních Čech, což ji začleňuje do architektonicky i společensky významného prostoru sloužícího rekreaci a kulturnímu dění. Její výstavba odrážela modernizační snahy 20. století. Funkcionalistický styl sokolovny s jednoduchým průčelím, plochou střechou a pásovými okny odpovídal tehdejším trendům a vedle sportoviště bylo jeho součástí také kino Grand-bio Sokol a restaurace. Filmy v kině v sokolovně doprovázel velký orchestr.

Během okupace byla budova zkonfiskována a kino Grand-bio Sokol dostalo nové jméno Elektra, později Oko. Kino poskytovalo zázemí pro orchestr a estrádní divadlo Reflektor. Kino ukončilo provoz na počátku 90. let. Od roku 1991 zde sídlí Filharmonie Hradec Králové, která tak navazuje na tradici Sokolské filharmonie. V letech 2004–2005 byl sál přestavěn podle návrhu architekta Alexandra Wagnera.

Místní jednota Sokola vznikla již v roce 1866. Po roce 1948 bylo sokolské hnutí potlačeno a budova využívána k jiným účelům. Až po roce 1989 došlo k obnově činnosti Sokola a sokolovna se vrátila k původnímu účelu – podpoře sportu a společenského života.

Interiér první hradecké sokolovny na Kavčím plácku (1884), Encyklopedie města Hradce Králové, N-Ž, HK 2011, s. 558
Interiér první hradecké sokolovny na Kavčím plácku (1884), Encyklopedie města Hradce Králové, N-Ž, HK 2011, s. 558 (zdroj)
Bio Sokol na počátku 30. let 20. stol.
Bio Sokol na počátku 30. let 20. stol. (zdroj)
Původní návrh sokolovny Milana Babušky, 1923
Původní návrh sokolovny Milana Babušky, 1923 (zdroj)
Sokolovna po dostavbě, 1930
Sokolovna po dostavbě, 1930 (zdroj)

Mapa