Kino Bio Central
V letech 1910–1911 vybudoval na ulici Karla IV. (na dvoře domu č. p. 486) majitel továrny na nábytek Karel Skuherský kino Bio Central. Stavbu projektoval Jindřich Labouťka. V roce 1928 kino zažádalo o biografickou licenci, kterou získalo, a tím mohlo v roce 1930 po dostavbě vysílat. Výdělek z kina byl použit na podporu Masarykovy ligy proti tuberkulóze, která kino spravovala. Ing. František Komárek ze Svobodných Dvorů v Hradci Králové kino naprojektoval s celkovou kapacitou pro 800 diváků.
Stavba kina měla oválný půdorys, k němuž bylo připojeno obdélníkové jeviště. Po obou stranách objektu byla situována schodiště zajišťující přístup na hlavní balkón a dále na obíhající ochozy v oblasti zaoblených nároží. V přízemí a na balkoně byly lóže a boxy s vlastními vchody. V zázemí kina byl vybudován bufet a kuřárna. Nosnou konstrukci zastřešení tvořil ocelový krov, na nějž navazoval střešní plášť. Výzdobu navrhl královehradecký malíř Josef Heřman.
Kino bylo slavnostně otevřeno 19. října 1929, promítat se však začalo až 29. listopadu, kdy diváci zhlédli kinožurnál se záběry z Hradce Králové, grotesku o Kašpárkovi a ukázky z amerického velkofilmu Archa Noemova. Zvukový film začal postupně přicházet do místních kin v roce 1930, první ozvučené představení proběhlo v kině Lido-Bio.
V roce 1941 došlo k přejmenování kina na Kinematograf Victoria. Po skončení druhé světové války byl v roce 1945 tehdejší majitel kina Karel Skuherský mladší odsouzen za kolaboraci s fašistickou organizací Vlajka, s níž aktivně spolupracoval během období protektorátu. Roku 1947 bylo kino, v té době již pod novým názvem Bio Slavia, začleněno do skupiny kin sdružených pod označením Čas. Ty promítaly reportáže z mistrovství světa v ledním hokeji konaného ve stejném roce v Praze. Významnou roli sehrálo kino také v letech 1967 a 1968, kdy bylo určeno jako jedno z festivalových středisek Filmového festivalu pracujících pořádaného v Hradci Králové.
V roce 1970 proběhla rekonstrukce kina. Bedřich Šimon pro kino vytvořil mozaiku s názvem Oko do celého světa (Sputnik). Bylo rozšířeno plátno na délku 15 metrů a šířku šest a půl metru. Instalací 70mm projekční technologie se objekt stal čtvrtým kinem svého druhu v tehdejším Východočeském kraji.
